Deprese nebo úzkost nejsou jen „špatný den“. Když se tyto stavy táhnou měsíce, když se probouzíte unavení, aniž byste věděli proč, a když vám každý den připadá jako překážka, kterou musíte překonat - potřebujete něco víc než jen „překonat to“. Mnoho lidí si myslí, že stačí léky nebo psychoterapie. Ale když se obě věci spojí, může se stát, že se změní celý váš život.
Proč kombinovat léky a psychoterapii?
Ne každý, kdo má depresi, potřebuje léky. Pro mírné případy je psychoterapie často dostatečná. Ale když se příznaky zhoršují - když se nechcete vznášet z postele, když jste neustále v napětí, když vám připadá, že všechno je bezvýznamné - potom léky mohou být tím, co vám vrátí základní schopnost fungovat. A právě v tomto okamžiku psychoterapie začíná mít skutečný vliv.
Antidepresiva neřeší příčinu. Ona ti neřeknou, proč se cítíš takhle. Ale mohou ti dát prostor, abys mohl s tím pracovat. Když je tvůj mozek přetížený, když máš příliš mnoho negativních myšlenek, psychoterapie je téměř nemožná. Léky mohou snížit hladinu stresových hormonů, zlepšit spánek, zvýšit energii. A až pak můžeš začít mluvit o tom, co ti dělá bolest.
Podle dat z České lékařské společnosti z roku 2020 se kombinovaná léčba používá u 68,5 % psychiatrů v ČR u pacientů se středně až těžkou depresí. A není to náhoda. Metaanalýzy ukazují, že u těžké depresivní poruchy kombinovaná léčba pomáhá 75-80 % lidí. Samotná psychoterapie - jen 40-50 %. Samotné léky - 50-60 %.
Kdy je kombinace nejlepší volbou?
Není to jen o tom, jak „špatně“ se cítíš. Je to o tom, jak dlouho to trvá, jak moc ti to brání v životě a co se děje kolem tebe.
- Těžká depresivní porucha - pokud jsi už měl několik epizod, pokud ti to brání v práci, vztazích, v péči o sebe - kombinace je zlatý standard. Není to „náhrada“, je to doplnění.
- Farmakorezistence - pokud jsi už zkoušel alespoň dvě antidepresiva a nic nepomohlo, psychoterapie může být tím, co překoná blokádu. Někdy stačí jen jiný přístup k myšlenkám, jiný způsob, jak se k sobě chovat.
- Úzkostné poruchy s depresí - pokud máš panické útoky, agorafobii nebo posttraumatickou poruchu a zároveň se cítíš vyčerpaný, bez naděje - kombinace může značně zkrátit dobu trvání léčby.
- Společné onemocnění - pokud máš diabet, srdeční chorobu nebo chronickou bolest, depresivní příznaky se často zhoršují. Léky pomáhají stabilizovat tělo, psychoterapie pomáhá přežít s tím, co se děje.
Na druhou stranu - pokud máš jen mírnou depresi, nejsi zcela vyčerpaný, máš podporu rodiny, a dokážeš se věnovat sezením - psychoterapie sama může být úplně dostatečná. Není třeba všechno léčit léky.
Paralelní nebo integrovaná léčba - co je lepší?
Jsou dvě hlavní cesty, jak kombinovat léky a psychoterapii.
Paralelní léčba - to je nejčastější přístup v ČR. Jeden lékař ti předepisuje antidepresivum, psychoterapeut ti pomáhá s myšlenkami a chováním. Toto je jasnější, bezpečnější a častější. Ale má jednu významnou nevýhodu: lidé často cítí, že se o ně nezajímají. Lékař je „ten, co dává léky“, psychoterapeut je „ten, co poslouchá“. A mezi nimi není spojení. Podle průzkumu na fóru Deprese.cz 28 % lidí uvedlo, že jim chybí komunikace mezi lékařem a psychoterapeutem. To je nejčastější příčina selhání.
Integrovaná léčba - když je to stejný člověk, který ti dává léky a zároveň ti vede terapii. To je ideální - všechno je v jednom prostoru, všechno se spojuje. Ale v Česku je to velmi vzácné. Méně než 5 % psychiatrů má zároveň kvalifikaci jako psychoterapeut. A i když máš takového lékaře, může to být psychologicky těžké - nechceš mít „všechno“ u jednoho člověka. Někdy potřebuješ oddělit „lékaře“ od „člověka, který tě chápe“.
Kdy začít - nejprve léky nebo psychoterapie?
Tady se odborníci neshodují. A to je důležité, protože to může ovlivnit, zda se ti léčba povede.
Prof. Češková z Brna doporučuje u těžkých případů nejprve začít léky - aby se tělo stabilizovalo. Až po 4-8 týdnech, kdy se začneš cítit trochu lépe, až pak zahájit psychoterapii. Důvod je jednoduchý: když jsi v hluboké depresi, nemáš energii, aby ses s něčím zabýval. Terapie může být příliš náročná.
Ale jiní odborníci - a podle průzkumu 76,3 % českých psychiatrů - říkají: začni obojí najednou. Proč? Protože psychoterapie může zlepšit příjemnost léků. Když víš, že se snažíš změnit své myšlenky, léky ti přijdou jako pomoc, ne jako „náhrada sebe sama“. Když začneš hledat příčiny, nejen léky, můžeš se cítit méně jako „pacient“ a více jako „člověk, který se snaží“.
Ve skutečnosti - pokud máš dostatek energie, začni obojí hned. Pokud jsi úplně vyčerpaný - nejprve léky. Pak se k psychoterapii připojíš, až se budeš cítit schopen poslouchat sebe sama.
Která psychoterapie funguje nejlépe s léky?
Ne všechny psychoterapie jsou stejné. A ne každá se dobře spojuje s farmakoterapií.
- Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) - je nejčastější volbou. 45 % případů v ČR. Proč? Protože se zaměřuje na konkrétní myšlenky a chování. Když ti léky pomáhají zklidnit mozek, KBT ti pomáhá přepsat ty špatné vzory. „Když se cítím špatně, znamená to, že jsem neúspěšný“ - KBT ti ukáže, že to není pravda.
- Interpersonální terapie (IPT) - 25 %. Tato terapie se zabývá vztahy. Pokud máš depresi kvůli rozvodu, ztrátě blízkého člověka nebo konfliktu v rodině - IPT je ideální doplněk k lékům.
- Psychodynamická terapie - 15 %. Tato terapie se snaží najít kořeny problémů v dětství. Je pomalejší a náročnější. Může být velmi účinná, ale ne vždy je vhodná jako první volba, když potřebuješ rychlejší změnu.
Neexistuje „nejlepší“ terapie. Existuje ta, která ti sedí. A která se dá spojit s tím, co ti dává lékař.
Co může zhoršit léčbu?
Kombinovaná léčba není zázrak. Pokud ji děláš špatně, může ti to ublížit.
- Příliš mnoho léků - některé lidé dostávají antidepresivum, benzodiazepin, spánek, bolest - a pak se cítí jako „lékární skříň“. Benzodiazepiny, například, mohou zhoršit úzkost v dlouhodobém horizontu, i když na začátku pomáhají.
- Nedostatek komunikace - pokud lékař a psychoterapeut nekomunikují, můžeš dostat léky, které ti zhoršují náladu, a psychoterapeut ti říká, že „musíš být silnější“. To je zničení.
- Přílišná zátěž - 15 % lidí v průzkumu Kappa Praha ukončilo léčbu, protože jim to připadalo jako „dvě plná zaměstnání“. Léky + terapie + domácí povinnosti + práce = přepětí.
- Špatné doplňky - melatonin, který mnozí užívají pro spánek, může zvyšovat ospalost, když je kombinován s antidepresivy. Neříkej lékaři, že „to už jsem zkusil“ - řekni mu, co užíváš.
Co se děje v Česku dnes?
Kombinovaná léčba se stává běžnou. V roce 2015 jen 32 % pacientů s depresí dostávalo obojí. V roce 2022 už to bylo 47 %. A podle ministerstva zdravotnictví do roku 2025 to bude 55-60 %.
Proč? Protože je více psychoterapeutů. V roce 2015 jich bylo 1 250. V roce 2022 jich bylo 2 180. A více lidí se odváží mluvit o duševním zdraví.
Ale je tu jeden problém: nevšude je to stejné. V Praze máš 85 % šanci dostat kombinovanou léčbu. V Karlovarském kraji - jen 35 %. Pokud žiješ venku, hledej lékaře, který pracuje s telemedicínou. Mnoho ambulancí už má platformy, kde se lékař a psychoterapeut mohou spojit online.
A je tu novinka: farmakogenetické testy. V Motole už zkoušejí, jak tvoje geny ovlivňují, jak tě léky zpracovávají. A pak vybírají nejlepší antidepresivum a doplňují ho s nejvhodnější psychoterapií. První výsledky ukazují 23 % vyšší úspěšnost. To není budoucnost - to je už teď.
Co ti může pomoci dnes?
Nech si poradit. Pokud už užíváš antidepresiva a necítíš se lépe - nezastavuj je. Přijď s tím k lékaři. Řekni: „Chci zkusit i psychoterapii.“
Pokud už máš psychoterapii a necítíš se lépe - neříkej si, že „to nefunguje“. Řekni psychoterapeutovi: „Myslím, že bych potřeboval léky.“
Pokud máš oba přístupy - ale necítíš se podporovaný - řekni to. Požádej o schůzku, kde se lékař a psychoterapeut mohou spojit. Některé ambulancí už to dělají. Pokud ne, požádej o to. Ty máš právo na koordinovanou péči.
A pokud ti to připadá příliš náročné - počkej. Nech si čas. Léčba není závod. Je to cesta, kterou jdeš k sobě. A někdy je potřeba jít pomalu. Léky ti dají dech. Psychoterapie ti dá smysl. A spolu - můžeš začít žít znovu.
Co se stane, když to nezvládneš?
Není to selhání. Není to tvoje chyba. Někdy je to jen o tom, že ještě není čas. Někdy je to o tom, že potřebuješ jiný lék. Někdy je to o tom, že potřebuješ jiného terapeuta. Nebo prostě jen čas.
Nezastavuj se. Nezavírej dveře. A nevěř tomu, že „to nejde“. Jen to ještě nezvládneš. A to je jiné než „nejde“.