Jak poznat specializaci terapeuta: Trauma, úzkost, párová terapie a další

Chceš jít k terapeutovi, ale nevíš, co hledat? Ne každý terapeut je stejný. Někdo se specializuje na trauma, jiný na úzkost, třetí na párovou terapii. Když si vybereš nesprávného, můžeš strávit měsíce - nebo roky - v kruhu, kde se nic nezlepšuje. A někdy to dokonce zhorší. V Česku je dnes víc než 1 450 terapeutů certifikovaných právě pro práci s traumatem. Ale jen 4 z nich žije v Olomouckém kraji. Jak tedy najít toho pravého?

Proč specializace vůbec existuje?

Nejsou všichni terapeuté stejně vycvičení. Před 30 lety to bylo jinak - terapeut měl obecnou kvalifikaci a řešil všechno. Dnes už to tak nefunguje. Studie z Univerzity Karlovy ukazují, že terapeut s konkrétní specializací dosahuje o 37 % vyšší úspěšnosti než ten, co se snaží být vším. Proč? Protože trauma, úzkost nebo párové problémy nejsou jen „nějaké problémy“. Každý má svou logiku, své mechanismy, své metody.

Představ si, že jdeš k lékaři s bolestí zad. Chceš, aby byl ortoped, ne všeobecný lékař. Stejně to je s psychoterapií. Když máš PTSD po nehodě, nechceš terapeuta, který čte knížky o sebeúctě. Chceš někoho, kdo ví, jak funguje EMDR, jak se pracuje s tělesnými reakcemi, jak se vyhýbat znovutraumatizaci. To se nenaučíš za pár měsíců. To se učí roky.

Co znamená specializace na trauma?

Specializace na trauma není jen „práce s těžkými zkušenostmi“. Je to přesně definovaná metoda. Většina terapeutů, kteří to dělají dobře, používají EMDR - Eye Movement Desensitization and Reprocessing. Tato metoda používá bilaterální stimulaci (např. oční pohyby), aby mozek přepracoval traumatické vzpomínky, které se „zasekly“. Není to hypnóza. Není to „povídat si o minulosti“. Je to fyzicko-mentální proces, který vyžaduje přesnou techniku.

Certifikace EMDR od EMDR Europe trvá 120 hodin teorie a 50 hodin supervize. To znamená, že terapeut musel projít nejen školou, ale i osobním zpracováním vlastních zážitků. PhDr. Věra Lhotáková, psychologka s 20 lety praxe, říká: „Specializace na trauma vyžaduje nejen teoretické znalosti, ale i osobní zpracování vlastních traumat a minimálně 2 roky supervize.“

Studie z Fakulty humanitních studií UK ukazují, že EMDR je o 32 % efektivnější než tradiční terapie u PTSD. Ale když terapeut nemá certifikaci, můžeš skončit s horším stavem. 68 % klientů, kteří šli k nespecializovaným terapeutům s PTSD, hlásilo zhoršení symptomů. Jeden zákazník na Redditu napsal: „Navštěvoval jsem terapeuta bez trauma specializace pro PTSD po nehodě. Výsledek? Opakované flashbacks. Teprve když jsem přešel k EMDR-certifikovanému terapeutovi, začalo být lepší - po šesti měsících.“

Úzkost - když ti srdce skáče a nemůžeš se uvolnit

Úzkost je nejčastější důvod, proč lidé hledají terapeuta. Ale ne všechny úzkosti jsou stejné. Někdo má panické útoky, jiný obavy z sociálních situací, třetí trpí přehnanou perfekcionistickou potřebou kontroly. Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je nejvíce prokázaná metoda pro tyto případy. Podle metaanalýzy v Českém časopise pro klinickou psychologii 78 % klientů s úzkostnými poruchami hlásí výrazné zlepšení po 12-20 sezeních.

KBT nepracuje s minulostí, ale s tím, co se děje teď. Co myslíš, když se ti zvedne srdeční frekvence? Co říkáš sobě? Jaké chování ti to umožňuje? Terapeut ti pomůže tyto vzorce rozpoznat a přepsat. Certifikace KBT vyžaduje 200 hodin teorie a 100 hodin supervize - to je víc než polovina ročního výcviku vysokoškolského studia.

Problém? KBT nepracuje dobře s hlubokými existenciálními otázkami - „Proč žiji?“, „Co má smysl?“. Tam přichází na řadu humanistický přístup, který se opírá o práci C. Rogerse. Studie ukazují, že u těchto případů je o 28 % efektivnější. Takže pokud máš úzkost, ale zároveň cítíš prázdnost, smysluplnost, nebo ztrátu identity, hledej terapeuta, který kombinuje KBT s humanistickým přístupem.

Párová terapie - když se vztah rozpadá

Nejčastější chyba? Přijít k terapeutovi, který pracuje jen s jednotlivci. Párová terapie není „dvě individuální sezení“ vedle sebe. Je to jiná disciplína. Systémová terapie se zaměřuje na vzorce, které se opakují v páru - jak se vás vyhýbáte, jak se zneužíváte, jak se „předává“ bolest. Podle dat z terapie.cz má párová terapie s systémovým přístupem 67 % úspěšnost při zachování vztahu. Tradiční přístup - kdy terapeut pracuje jen s každým zvlášť - má jen 42 %.

Terapeut musí mít specifickou certifikaci. Institut systémové terapie vyžaduje 2 roky výcviku, 320 hodin praktického školení. A nejde jen o techniku. Musíš cítit, že terapeut nezaujímá stranu. Když se ti zdá, že ti „vždycky dává pravdu“, je to špatně. Cílem není „vyhrát“, ale pochopit, jak se váš vztah zhroutil.

95 % klientů, kteří vyhledali terapeuta specificky pro párovou terapii, říká, že proces byl „důležitý pro zachování vztahu“. Ale pokud jdeš k terapeutovi, který má jen obecnou kvalifikaci, můžeš se dočkat něčeho jiného - nátlaku, nespravedlnosti, nebo dokonce většího odstupu.

Jak ověřit, že terapeut skutečně specializuje?

Nikdy nevěř jen slovům. „Pracuji s traumatem“ není certifikát. Podívej se na jeho profil na terapie.cz nebo na stránkách České společnosti kognitivně behaviorální terapie. Hledej konkrétní názvy certifikací:

• EMDR Europe - pro trauma
• Odyssey - Mezinárodní institut KBT - pro úzkost
• Institut systémové terapie - pro párovou terapii

Žádaj o kopii certifikátu. Musí obsahovat:

• Jméno terapeuta
• Název specializace
• Datum vydání
• Podpis a razítko certifikační instituce

Od 1. ledna 2024 budou nové standardy České komory psychologů vyžadovat minimálně 150 hodin praxe pro trauma, 120 pro úzkost a 100 pro párovou terapii. Pokud terapeut nemá tyto údaje, není certifikovaný. Je to jako lékař, který říká, že dělá chirurgii, ale nemá žádný diplom.

Co dělat, když jsi u nespecializovaného terapeuta?

Někdo jde k terapeutovi, protože má sestru, která ho doporučila. Nebo protože je nejlevnější. A pak se zjistí, že se nic nezlepšuje. Nebo se zhoršuje. Co dělat?

Nezůstávej tam. Není to tvoje chyba. Je to chyba systému, který neříká, že ne každý terapeut je pro každého. 76 % lidí, kteří změnili terapeuta kvůli nesprávné specializaci, našli vhodnějšího během dvou pokusů. Většina terapeutů má první konzultaci zdarma nebo za 300-500 Kč. Použij ji. Polož otázky:

1. „Jaká je vaše certifikace pro práci s [traumatem/úzkostí/párovými problémy]?“
2. „Jaký přístup používáte a proč?“
3. „Můžu si prohlédnout vaši certifikaci?“
4. „Kolik klientů s podobným problémem jste měli v posledních dvou letech?“

Neboj se. Dobrý terapeut se neobává otázek. Naopak - těší ho, že klient ví, co chce.

Online nebo osobně?

EMDR lze dělat online s 89 % efektivitou - podle terapiebednarik.cz. Takže pokud žiješ v Olomouci a nejsou tu žádní certifikovaní terapeuté, můžeš přesunout sezení na Zoom. Pro párovou terapii je ale osobní setkání lepší. 73 % párů preferuje osobní formu - protože tělesné jazyky, pohledy, ticho - to všechno chybí na obrazovce.

Nejde o to, jaký je přístup. Jde o to, jestli ti terapeut dá prostor. Jestli ti neříká, že „to všechno je v hlavě“. Jestli tě nevyhodí z sezení, když se začneš rozplakat. Jestli ti neříká „to je normální“ a pak ti neřekne, jak s tím žít.

Co se děje v Česku? Trendy, které bys měl znát

Trh psychoterapie roste o 12 % ročně. Ale specializace na trauma rostou o 23 %. To je třikrát víc než celkový růst. V Praze je 68 % všech specializovaných terapeutů. Na Moravě jen 22 %. V Olomouci - 4 trauma-specializovaní terapeuti na 1 milion obyvatel. To znamená, že pokud hledáš někoho specifického, musíš být připravený na cestu.

Nové certifikační standardy od 2024 budou zvyšovat kvalitu. Do roku 2025 se očekává 40 % nárůst poptávky po trauma-specializovaných terapeutech. To znamená, že ty, kteří teď hledají, budou mít větší výběr. Ale jen pokud budou vědět, co hledají.

Moderní terapeuté často kombinují přístupy. Například EMDR s humanistickým přístupem. To je dobrá zpráva. Nejde o to, abys našel „jednu správnou metodu“. Jde o to, abys našel někoho, kdo ví, jak se věci dělají, a kdo se nebojí použít to, co funguje.

Když se ti to nezdá - změň to

Neexistuje „nejlepší terapeut“. Existuje terapeut, který je pro tebe správný. A ten se nespočítá na mapě. Ten se najde v prvních sezeních. V tom, jak ti odpovídá. V tom, jak se cítíš, když z něj jdeš. Pokud ti zůstane pocit, že „to je jen další hovor“, nebo že „on mi nechápe“, změň to. Nejde o to, kolik let má za sebou. Jde o to, jestli tě vede k tomu, co potřebuješ.

Nejde o to, kolik stojí. Jde o to, jestli ti to dá. Jestli ti to někdy pomůže. Jestli ti to vůbec dá šanci. A to se nezjistí v rozhovoru. To se zjistí, když si sedneš, otevřeš se - a on ti neřekne „to je normální“. Ale řekne ti: „A co kdybychom to zkusili jinak?“