90 minut terapie: Co se skrývá za jednou sezení a proč je to dostatečně dlouhé?
Co se vlastně děje během 90 minut terapie, standardní délka jednoho terapeutického sezení, která je v České republice nejčastější formou psychoterapie. Also known as terapeutické sezení, it umožňuje dostatek času na hluboké prozkoumání emocí, vzorců chování a vztahů bez spěchu. Nejde o náhodu, že většina terapeutů volí přesně 90 minut. Kratší sezení, třeba 50 minut, bývají často zaměřená na diagnostiku nebo lékařské konzultace – ne na skutečnou změnu. Devadesát minut je ten zlatý střed: dostatek času na to, abyste se uvolnili, začali mluvit o tom, co vás trápí, a zároveň na to, aby terapeut mohl sledovat, co neříkáte, jakým tónem to říkáte, kde se zadrháte. Je to jako příběh, který potřebuje čas na rozvinutí – nejde o to, jen aby se něco řeklo, ale aby se něco pochopilo.
Terapeutické sezení není rozhovor o tom, jaký jste den měli. Je to prostor, kde se vám dovolí zpomalit, zastavit, přemýšlet o tom, proč se vám něco opakuje. V prvních 20 minutách se často ještě jen uvolňujete – někdo se začne vybírat, někdo se zamyká do mlčení. Až kolem 30. minuty se začíná objevovat pravá látka – ty staré bolesti, které jste si zvykli ignorovat. Od 40. do 70. minuty se většinou pracuje s konkrétními situacemi: jak jste reagovali na kritiku, proč jste se zase vyhýbali konfliktu, co vás vztahy zase zaseklo. Posledních 20 minut je čas na shrnutí, na to, co jste z toho sezení odnesli, a na to, jak to můžete vyzkoušet ve svém životě do příštího sezení. To je ten rozdíl: nejde o to, abyste se cítili lepší hned po sezení, ale abyste začali poznávat své vzorce, ustálené způsoby, jak reagujete na stres, ztrátu nebo úzkost, které se opakují od dětství. A to potřebuje čas. Psychoterapie, nástroj, který pomáhá lidem pochopit a změnit hluboké emocionální a chovací vzorce. Also known as hlubinná psychologická pomoc, it není rychlá fixace, ale proces, který se děje v čase.
Proč nejsou 60 nebo 120 minut?
Šedesát minut je příliš krátké na to, abyste se dostali k věcem, které vás opravdu trápí. Většina lidí potřebuje alespoň 20 minut, než se uvolní a přestanou mluvit o tom, co se stalo v práci nebo na sociálních sítích. A 120 minut? To je příliš dlouhé – mozek se přetíží, emocionální zátěž se stane příliš náročnou, a výsledkem je vyčerpání, ne zlepšení. Devadesát minut je ideální: dostatek prostoru pro hloubku, ale ne tak dlouho, aby to začalo působit jako náročný úkol. Většina lidí po 90 minutách říká: „Cítil jsem se, jako bych mluvil o tom, co jsem nikdy neřekl.“ A to je ten cíl.
Co najdete níže, je sbírka článků, které vám pomohou pochopit, co se skutečně děje v těch 90 minutách – od toho, jak si vybrat terapeuta, až po to, jak se v terapii pracuje s traumatem, úzkostí nebo vztahovými problémy. Každý článek je napsaný pro lidi, kteří chtějí vědět, co je za tím, co se děje v místnosti, kde se mluví jen o vás.
27
říj 2025
- Od Amed Clinton
- Vztahy a psychoterapie
- 0 Komentáře
Délka a frekvence párové terapie: Proč 90 minut dává smysl
Proč párová terapie trvá 90 minut a probíhá jednou za 3-4 týdny? Zjistěte, jak tato struktura pomáhá párům najít klid, porozumění a možnost změny - a proč kratší sezení nestačí.