Hranice v terapii: Co to je a proč jsou klíčové pro bezpečnou léčbu

Co je to hranice v terapii, pravidla, která chrání klienta i terapeuta a umožňují bezpečný prostor pro změnu. Also known as terapeutické hranice, it zajišťují, že se terapie nezmění v přátelskou konverzaci, závislost nebo něco, co škodí. Tyto hranice nejsou chladné nebo formální – jsou vlastně nejhlubším projevem respektu. Když terapeut neodpovídá na zprávy v 2 hodiny ráno, nezavolá vám na vánoční party nebo nezůstane po sezení na kávu, není to odmítnutí. Je to ochrana vaší léčby. Hranice v terapii neznamenají, že terapeut je vzdálený. Znamenají, že je profesionální a věří, že vaše růstové místo je v bezpečném, jasném rámci.

terapeutický vztah, vzájemný vztah mezi klientem a terapeutem, který je základem každé účinné terapie. Ale tento vztah funguje jen tehdy, když má jasné hranice. Když se terapeut příliš zapojí do vašeho života – například sdílí příliš osobní informace, nabízí přátelství nebo se chová jako rodič – přestává být terapeutem. Stává se částí vašeho problému. Hranice umožňují, aby se vám mohlo podařit přenést své starosti, strachy nebo zlost do sezení a věřit, že to tam zůstane. Nejsou to stěny. Jsou to okna – otevřená, ale bezpečná.

etika psychoterapie, soubor pravidel, která řídí, jak terapeut může a nesmí jednat vůči klientovi. Tady se překrývají hranice v terapii s profesním kódexem. Například: terapeut nesmí mít s klientem sexuální vztah. Nikdy. Ne v průběhu, ne po skončení, ne ani tři roky potom. To není jen neetické – je to trestné. A pokud se něco takového stane, není to chyba klienta. Je to zneužití moci. V Česku je tato etika závazná pro všechny akreditované terapeuty. Když vidíte, že někdo překračuje hranice – neváhejte. Hledání pomoci je už těžké. Nemělo by to znamenat, že se musíte bát toho, kdo vás má pomáhat.

Co se stane, když hranice překročíte? Můžete se cítit zmateně, vinně nebo dokonce zrazeně. To je normální. Ale neznamená to, že jste vy špatný klient. Znamená to, že něco v terapii selhalo. A to je důvod, proč je důležité vědět, jaké hranice by měly být. Když se na první návštěvě ptáte, jak terapeut pracuje s hranicemi, nejste podezřelý. Jste chytrý. Když se terapeut vyhýbá odpovědi nebo se směje, běžte. Váš pokrok nezávisí na tom, jak se vám terapeut líbí. Závisí na tom, jestli vám dá prostor, kde můžete být skutečně vy.

V kolekci článků níže najdete praktické příklady, jak se hranice projevují v reálné terapii – od toho, jak se chovat, když terapeut překročí mez, až po to, jak si sám stanovit hranice, když se cítíte přetížený. Některé články se dotýkají toho, jak se hranice týkají i online terapie, nebo jak se chovat, když se partner nechce na terapii. Všechny jsou psané jednoduše, bez šumu. Jen o tom, co skutečně potřebujete vědět, abyste si nejen pomohli, ale i udrželi svou důstojnost.

Online terapie a hranice: Jak udržet profesionalitu na dálku

Online terapie a hranice: Jak udržet profesionalitu na dálku

Online terapie je efektivní, ale pouze pokud jsou dodržovány profesionální hranice. Zjistěte, jak zabezpečit sezení, vybírat platformy a vyhnout se běžným chybám, které ničí důvěru a bezpečí v terapii na dálku.

Číst více