Interpersonální terapie pro záchvatovité přejídání: Jak vztahy ovlivňují jídlo

Interpersonální terapie (IPT) není jen další metoda, jak zastavit záchvaty přejídání. Je to cesta, která vede přes vaše vztahy - kamarády, rodinu, partnery - až k tomu, proč jíte, když vás to nenapadá. Mnoho lidí si myslí, že porucha příjmu potravy je o jídle. Ale ve skutečnosti je často o tom, co se děje mezi vámi a ostatními. A to je přesně to, co IPT řeší.

Proč se vztahy týkají jídla?

Když jste v konfliktu s rodiči, cítíte se opuštění, nebo se s někým nesouhlasíte, neznamená to, že máte hlad. Ale vaše tělo si to jinak vyloží. Pocit nejistoty, zlost, samota - tyto emoce se nezpracovávají slovy. Zpracovávají se jídlem. A tak začnete jíst, aby jste zmírnili bolest, kterou nemáte slova popsat. To není slabost. Je to mechanismus, který se vyvinul, když jste se naučili, že jídlo je jediným bezpečným způsobem, jak se uklidnit.

Studie z roku 2020 s 162 pacienty v České republice potvrdila: každý záchvat přejídání byl přímo spojen s mezilidským stresem. Ne s tím, kolik máte kalorií, ale s tím, kdo vám řekl, že jste „příliš těžký“, nebo kdo vás ignoroval, když jste potřebovali být slyšení. IPT neřeší, jak jíst méně. Řeší, proč jste potřebovali jíst tolik.

Co přesně dělá IPT?

IPT není volná konverzace. Je to strukturovaný program, který trvá 20 týdnů a má jasná kroky. První tři sezení se zaměřují na to, abyste pochopili, jak vaše porucha funguje. Terapeut vás nepřesvědčuje, že jídlo je špatné. Místo toho říká: „Podívejme se, kdy jste začali jíst takhle. Co se dělo kolem vás?“

Ve střední fázi se pracuje na jedné z čtyř oblastí:

• Nevyřízené útraty - když jste ztratili někoho důležitého (smrt, rozvod, odchod kamaráda) a nepřizpůsobili jste se tomu.
• Přechody v životě - nová práce, přesídlení, mateřství, výstup ze školy. Všechny tyto změny mohou vyvolat pocit bezmoci.
• Mezilidské rozpory - stálé konflikty s partnerem, rodiči, kolegy. Jídlo se stává vaším tichým řešením.
• Sociální izolace - když se cítíte sami, i když jste mezi lidmi. Když nemáte nikoho, koho byste mohli požádat o pomoc.

Nejde o to, kde jste přesně, ale jak se cítíte v daném vztahu. A jak to ovlivňuje vaše jídlo.

IPT vs. CBT: Co je lepší?

Mnoho lidí slyší o kognitivně behaviorální terapii (CBT) a myslí si, že to je „nejlepší“ metoda. Ale CBT se zaměřuje na vaše myšlenky o jídle: „Neměl jsem to jíst“, „Jsem zodpovědný za svou váhu“. To může být příliš tvrdé, pokud už máte nízkou sebehodnotu. V České republice, podle výzkumu z Prahy (2021), 76 % lidí, kteří začali CBT, nezvládlo celý program. Zatímco u IPT to bylo 82 %.

Proč? Protože IPT nevyžaduje, abyste se přesvědčovali, že jste „špatní“. Místo toho vás učí: „Když ti otec řekne, že jsi „příliš citlivý“, neznamená to, že jsi špatný. Znamená to, že potřebuješ jiný způsob, jak reagovat - ne jíst.“

Studie z roku 2020 ukázala: po 20 týdnech IPT i CBT snížily frekvenci záchvatů z 14 na 1-2 týdně. Ale CBT byla o něco účinnější v omezení jídla. IPT byla o něco účinnější v zlepšení vztahů. A to je ten rozdíl. CBT vás učí, jak jíst. IPT vás učí, jak žít.

Co říkají čeští odborníci?

Prof. Hana Papežová z Psychiatrické kliniky v Praze říká: „IPT je často jediná metoda, kterou pacienti s vysokou sebekritičností zvládnou.“ Když se lidé cítí, že jsou „příliš špatní“ kvůli svému tělu, CBT může být příliš agresivní. IPT je jemnější. Nenechává vás měnit myšlenky. Mění vztahy.

Na druhou stranu, Dr. Jan Albrecht z Bohnic upozorňuje: „IPT není řešení pro ty, kdo potřebují zhubnout.“ Pokud máte BMI nad 40 a vaše zdraví je ohroženo, IPT sama o sobě nestačí. Potřebujete kombinaci s léky a CBT. Ale pokud vaše porucha vznikla z pocitu, že „nikdo mě nechápe“, IPT je přesně to, co potřebujete.

Co říkají lidé, kteří to zkusili?

Marie_CZ z fóra Poruchy příjmu potravy - Podpora píše: „Po 12 sezeních jsem konečně pochopila, jak mé konflikty s matkou ovlivňují mé jídlo. Záchvaty přestaly, ale trvalo mi 6 měsíců, než jsem začala vidět výsledky.“

Petr_1985 z Redditu říká: „IPT mi pomohla vyřešit problémy s přáteli, které jsem přejídáním utlumoval. Ale na začátku jsem měl pocit, že to nefunguje, protože se nemluvilo přímo o jídle.“

A AnetaK z Facebooku: „U IPT jsem byla 20 sezení, ale terapeutka nepracovala s mými traumaty z dětství. Po třech měsících jsem měla relaps.“

Tady je klíč: IPT není „magie“. Je to práce. A pokud terapeut nezajde daleko - pokud se nezabývá hlubokými vztahy - může to selhat. Ale když to funguje, mění to život.

Co potřebujete, abyste začali?

Nejprve musíte mít diagnózu poruchy záchvatovitého přejídání podle DSM-5. To znamená:

• Záchvaty přejídání alespoň jednou týdně po dobu 3 měsíců.
• Pocit ztráty kontroly během záchvatu.
• Velký nepříjemný pocit po jídle - hanba, vina, fyzický nepohod.

V České republice je IPT hrazena z veřejného pojištění, ale pouze pokud:

• Sezení probíhá na specializovaném pracovišti (např. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze).
• Frekvence záchvatů je mezi 1 a 13 za měsíc.
• Terapeut je certifikovaný - má minimálně 2 roky zkušeností a 30 hodin specializovaného školení.

Průměrná doba čekání na IPT je 3-6 měsíců. Ale od roku 2023 probíhá pilotní projekt na telehealth verzi IPT v Praze, Brně a Ostravě. To by mělo zkrátit čekání.

Je důležité vědět: během IPT se nedoporučuje žádná dieta. Pokud vás terapeut začne vytvářet jídelní plán, je to špatně. IPT neřeší, kolik jíte. Řeší, proč jíte.

Co získáte?

Po IPT nebudete mít „perfektní“ jídelní plán. Ale budete mít:

• 76 % pacientů hlásí zlepšení komunikace - umíte říct „Ne“, „Potřebuji“, „Mělo by to být jinak“.
• 87 % se naučí identifikovat spouštěče - víte, když vás někdo zneužije, nebo když se cítíte opuštění, a víte, že to neznamená „musím jíst“.
• 68 % získají nástroje na řešení konfliktů - ne jenom jídlem, ale slovy, hranicemi, návrhy.

A to je víc než jen zmírnění záchvatů. Je to způsob, jak žít bez toho, aby vás jídlo utlumovalo.

Budoucnost IPT v ČR

Od roku 2024 by měla být IPT hrazena i pro mírné případy - tedy i pro lidi, kteří mají jen 1-3 záchvaty za měsíc. To je velký krok. Většina lidí čeká, než se jim porucha zhorší. Ale IPT funguje lépe, když ji začnete dřív.

Na druhou stranu: v ČR je jen 42 certifikovaných terapeutů pro IPT v poruchách příjmu potravy. To je málo. A většina z nich pracuje v Praze. To znamená, že lidé z venkova čekají ještě déle.

Do roku 2030 se očekává, že IPT zůstane jednou z nejúčinnějších metod pro záchvatovité přejídání. Ať už se to líbí nebo ne - vaše vztahy jsou klíč. A IPT je jediná terapie, která to ví.