Expoziční terapie – praktický úvod

Když slyšíte expoziční terapie, představte si plán, který vás postupně přivádí ke strachu, aby ho vaše mysl přestala považovat za hrozbu. Expoziční terapie, je metoda, která systematicky vystavuje klienta úzkostným podnětům a učí ho reagovat bez úlevových chování. Takový přístup se zakládá na principu, že čím častěji se setkáte s tím, co vás děsí, tím méně silná bude vaše úzkostní reakce. V podstatě jde o to, že se strach „trénuje“ podobně jako svaly při posilování – čím více ho používáte, tím méně vás omezuje.

Jak expoziční terapie zapadá do širšího kontextu

Ve světě psychoterapie je expoziční terapie úzce propojena s kognitivně‑behaviorální terapie, která kombinuje změnu myšlenkových vzorců s konkrétními chováními. KBT vyžaduje praktické techniky a expoziční terapie je jednou z nich. Dále se tato metoda často používá při úzkosti, stavu, kdy tělo i mysl reagují na předpokládanou hrozbu, i když není reálná. Úzkostní poruchy, jako jsou sociální fobie nebo panické ataky, často reagují na pravidelnou expozici: klient se učí, že situace, která dříve vyvolávala paniku, už není nebezpečná. Podobně fobie, intenzivní, iracionální strach z konkrétních objektů či situací lze rozložit pomocí systematické expozice – krok po kroku, od méně děsivých podnětů po ty nejvíce ohrožující. A když se podíváme na trauma, zážitek, který narušil psychickou rovnováhu, zjistíme, že expoziční terapie (např. EMDR nebo imaginační expozice) pomáhá obnovit bezpečné vnímání minulých událostí. Všechny tyto vztahy tvoří síť: expoziční terapie zahrnuje vystavování, kognitivně‑behaviorální terapie vyžaduje tuto techniku, a úzkost, fobie i trauma jsou cílové problémy, které se tímto způsobem řeší.

Co můžete očekávat, když začnete s expoziční terapií? První sezení často zahrnuje vytvoření hierarchie strachu – seznam situací od nejméně až po nejvíce úzkostlivých. Pak následuje plán postupného vystavování, který může být in vivo (ve skutečnosti) nebo imaginační (v představách). Klient si zaznamenává úroveň úzkosti a po každém kroku dochází k debriefingu, kde terapeut pomáhá přehodnotit očekávané výsledky. Tato struktura se ukázala jako efektivní v klinických studiích i v běžné praxi, takže pokud hledáte konkrétní návod, očekávejte kombinaci domácích úkolů, pravidelných sezení a postupného rozšiřování komfortní zóny. V našem výběru článků najdete podrobné návody, jak propojit učitele a terapeuty, jak zvládat úzkost, jak pracovat s rodinou při poruchách příjmu potravy a další praktické tipy. Ponořte se do těchto zdrojů a zjistěte, jak konkrétně využít expoziční terapii ve své situaci.

Expoziční terapie a vizualizace pro úzkost ze změn u PAS

Expoziční terapie a vizualizace pro úzkost ze změn u PAS

Komplexní průvodce expoziční terapií a vizualizací pro snížení úzkosti ze změn u lidí s PAS - praktické kroky, tipy i časté otázky.

Číst více