When we talk about pandemie terapie, období, kdy psychoterapie přešla z kanceláří do domů a stala se nezbytnou podporou v krizi. Also known as terapie po covidu, it označuje nejen změnu formátu, ale hluboký přehodnocení toho, proč lidé vůbec hledají pomoc. Nebylo to jen o tom, že se sezení přesunula na Zoom. Bylo to o tom, že miliony lidí poprvé v životě přiznalo, že potřebuje někoho, kdo je slyší. A to nejen kvůli úzkosti nebo deprese – ale protože ztráceli práci, blízké lidi, smysl dne, a někdy i sebe sama.
online terapie, forma podpory, která se během pandemie stala standardem, ne jen alternativou. Also known as teleterapie, it nejen zachránila životy, ale odhalila, že mnoho lidí preferuje právě tento způsob – bez cesty, bez strachu, že je někdo vidí jít do kanceláře. Ale ne všechno bylo snadné. Hranice se rozplývaly: když terapeut sedí v kanceláři a klient v posteli, kde končí profesionalita a začíná domácí prostředí? Když klient pláče v kuchyni a terapeut slyší, jak mu dítě volá na oběd – je to porušení hranic, nebo přirozená lidská situace? Pandemie nás naučila, že terapie nemusí být dokonalá, aby byla účinná. Stačí, aby byla přítomná.
krizová intervence, nástroj, který se během pandemie stal nejvíce využívaným, i když nejvíce podceňovaným. Also known as Linka první psychické pomoci, it přešla z výjimečného řešení na běžnou službu – a to nejen pro ty, kdo mysleli na sebevraždu, ale i pro ty, kdo prostě už nemohli dál. Výsledky ukazují, že počet volání na linky jako 116 123 vzrostl o více než 40 % v prvních dvou letech pandemie. Lidé nevolali jen proto, že se cítili špatně. Volali, protože se cítili ztracení. A právě tohle je klíčové: pandemie nevytvořila nové problémy – odhalila ty, které už tam byly, jen jsme je ignorovali.
Dnes, když se svět trochu zklidnil, mnoho lidí stále nechce jít do kanceláře. Mnoho terapeutů stále pracuje online. A mnoho lidí, kteří se v roce 2020 bojeli o své duševní zdraví, teď vědí, že to není slabost – je to čestný krok. Pandemie terapie nebyla jen o technologii. Byla to revoluce v tom, jak si lidé dovolují být lidskí. A to je to, co zůstane.
V této sbírce najdeš články, které přesně vystihují, jak se terapie změnila – od toho, jak zabezpečit online sezení, přes to, jak se vypořádat s krizí po ztrátě, až po to, jak fungují nové metody, jako je ACT nebo trauma-informovaná terapie. Všechny tyto přístupy vznikly nebo se výrazně rozšířily právě v době, kdy lidé potřebovali pomoc nejvíc. Tady není teorie. Tady je to, co funguje, když je všechno kolem rozpadlé.
Online terapie během pandemie přešla z okrajové možnosti na plnohodnotnou formu psychologické pomoci. Zjistili jsme, jak se změnily ceny, efektivita, technologie a přístup lidí k terapii v Česku.