Jak rychle pomoci při akutní stresové reakci: Krizová intervence hned po traumatu

V okamžiku, kdy se člověka střetne s náhlým traumatem - autonehodou, úmrtím blízkého nebo velkou přírodní katastrofou - může nastat akutní stresová reakce je přechodná porucha, která se objeví do 72 hodin po silném stresoru a trvá několik hodin až dnů. Pokud se nezasáhne včas, může se rozvinout v chronickou posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD). První hodiny jsou proto kritické a zde vstupuje do hry krizová intervence - odborná metoda, která strukturuje prožívání, snižuje nebezpečné tendence a poskytuje okamžitou emocionální podporu. Tento článek vám krok po kroku ukáže, co je potřeba udělat, jaké techniky jsou nejúčinnější a na co si dát pozor, aby zásah skutečně pomohl.

Co je akutní stresová reakce a jak ji poznat

ASR se projevuje nejen psychicky, ale i fyzicky. Mezi vegetativní příznaky patří:

• zrychlený tep (120‑150 tepů/min)
• vysoký krevní tlak (často nad 160/100 mmHg)
• hyperventilace (25‑30 dechů/min)
• pocení a třeslivost

Psychické projevy zahrnují:

• dezorientaci a zmatenost
• intenzivní úzkost nebo paniku
• pocity bezmoci a depresi
• intruzivní myšlenky na událost

Uvedené symptomy se obvykle objeví během několika minut až hodin po události a nejintenzivnější jsou během první 72 hodin.

Krizová intervence - základní principy

Metoda vychází z eklektického přístupu a je zakotvena v českém zákonu č. 108/2006 Sb. o sociálně‑právní ochraně dětí. Pět hlavních znaků, které ji odlišují, jsou:

1. Okamžitá pomoc - rychlá reakce, bez čekání na dlouhé vyšetření.
2. Redukce ohrožení - zajištění bezpečného prostředí a základních potřeb.
3. Problém "tady a teď" - zaměření na aktuální situaci, ne na minulost.
4. Časové ohraničení - maximálně 6‑8 setkání (maximálně 3 týdny).
5. Strukturovaný, aktivní přístup - intervence řídí terapeut, ale klient aktivně spolupracuje.

Podle Mgr. Venduly Kolářové (2024) je první 48‑72 hodin klíčových pro snížení rizika chronifikace o 65 %.

Jak provést krizovou intervenci - krok za krokem

Celý proces můžete rozdělit do sedmi fází, jak uvádí metodika Matra III:

1. Zajištění bezpečného prostředí - odstraňte fyzické hrozby, ujistěte se, že klient nemá přístup k nebezpečným předmětům.
2. Základní péče o tělesné potřeby - podávejte vodu, pomozte s oděvem, pokud je potřeba.
3. Vytvoření kontaktu - představte se, udržujte oční kontakt, použijte jméno klienta.
4. Identifikace problému - zeptajte se „Co se stalo?“ a „Co vás teď nejvíce tíží?“, dejte prostor k vyprávění.
5. Poskytnutí emocionální podpory - aktivně naslouchejte, potvrďte pocity („To je naprosto normální reakce“), použijte techniku grounding (např. „pocítíte podlahu pod nohama“).
6. Mobilizace zdrojů - zjistěte, kdo může pomoci (rodina, přátelé, sociální pracovníci) a naplánujte první kroky.
7. Zajištění návazné péče - dohodněte další setkání, poskytněte kontakty na krizové linky (116 123, Linka důvěry) a informujte o možnostech dlouhodobé terapie.

Každé setkání trvá 45‑90 minut a během první hodiny by měl intervencionista použít model SAFER‑R (Stabilize, Acknowledge, Facilitate understanding, Encourage adaptive coping, Restore functioning, Refer).

Praktické techniky, které fungují

• Ukotvení v realitě (grounding) - pomáhá přenést pozornost z traumatické vzpomínky zpět do přítomnosti. Příklady: „Pocítíte, jak sedí vaše nohy na židli?“ nebo „Vypište tři věci, které právě vidíte.“
• ABC model - rozebere událost (A), přesvědčení (B) a následky (C). Umožňuje klientovi pochopit, že jeho reakce není výlučně daná událostí.
• Psychological First Aid (PFA) - doplňuje krizovou intervenci, zaměřuje se na bezpečnost, stabilizaci a propojení s dalším podpůrným systémem.

Výzkum ukazuje, že kombinace PFA a krizové intervence dosahuje až 78 % úspěšnosti v redukci symptomů ASR během první 72 hodin (Špatenka & Baštecká, 2014).

Porovnání krizové intervence a dalších terapeutických přístupů

Výše uvedená tabulka pomáhá rozhodnout, kdy je vhodné zvolit krizovou intervenci a kdy přejít k delší terapii.

Kde získat krizovou pomoc v ČR

V roce 2023 nabízelo krizovou intervenci 17 specializovaných centrech a tři národní linky (116 123, Linka důvěry, TelFra). Důležitá data:

• 87 % volajících oceňuje 24/7 dostupnost (Linka důvěry, 2022).
• 29 % kritizuje slabou návaznost na dlouhodobou péči - proto si po první pomoci naplánujte další krok.

Pro okamžitou pomoc stačí volat číslo 116 123 nebo použít aplikaci KrizeHelp, která během prvního roku zaznamenala 15 342 požadavků s geolokačním zázemím.

Časté chyby a jak se jim vyhnout

Studie Adicare.cz (2023) ukazují, že 22 % případů ASR je mylně diagnostikováno jako PTSD kvůli nedostatečnému školení intervenčních pracovníků. Nejčastější chyby:

1. Podcenění fyzických příznaků - ignorovat zrychlený tep může vést k srdečnímu selhání.
2. Rozhovor bez struktury - bez jasného plánu se klient rychle ztratí.
3. Chybějící odkaz na další péči - 15 % klientů s vysokou zranitelností se může zhoršit, pokud není zajištěna sledovací podpora.

Proto je klíčové absolvovat alespoň 120 hodin akreditovaného školení (40 hodin praxe) a vždy mít připravený plán referencí na další služby.

Jak sledovat úspěšnost zásahu

Jednoduchý monitorovací formulář zahrnuje:

• Hodnocení úlevy od fyzických příznaků (tep, dechová frekvence).
• Seznam emočních stavů před a po intervenci.
• Plán dalšího kontaktu - datum, typ podpory (telefon, osobní setkání).

Podle Mgr. Kolářové (2024) se u 60 % klientů zlepší stav během první 24 hodin, pokud je formulář vyplněn a sledován.

Budoucnost krizové intervence v ČR

Do roku 2025 se plánuje integrace krizové intervence do všech zdravotnických zařízení prostřednictvím elektronické zdravotnické složky. Nové standardy MPSV č. 7/2022 vyžadují certifikaci všech intervenčních pracovníků, což má snížit nedostatek kvalifikovaných odborníků (aktuálně chybí 217 specialistů).

Prof. Hana Vodáčková navrhuje kombinovat krizovou intervenci s farmakoterapií a kognitivními technikami, aby se do roku 2030 snížila chronifikace ASR o 80 %.