Online terapie pro osoby se zdravotním znevýhodněním: Jak přizpůsobit služby pro skutečnou dostupnost

Online terapie už není jen alternativou k osobnímu setkání - pro mnoho lidí se zdravotním znevýhodněním je to jediná možnost, jak dostat pomoc. Když nemůžeš vyjít z domu kvůli pohybovému omezení, když tě straší stigmatizace, nebo když ti chybí podpora, která by ti pomohla překonat technické bariéry, online prostředí může být životním mostem. Ale jen pokud je přizpůsobené. Nejenom že musí fungovat na počítači - musí fungovat pro těbe.

Proč online terapie funguje lépe než klasická pro některé osoby

Představ si, že každý den, kdy chceš jít na terapii, musíš přemýšlet, jak se dostaneš do auta, kdo tě odveze, jestli je schodiště v kanceláři přístupné, jestli budeš mít v klidu sedět 50 minut, aniž by tě někdo pozoroval nebo posuzoval. Pro mnoho lidí s fyzickým, smyslovým nebo mentálním postižením je to každodenní výzva. Online terapie tyto překážky odstraňuje. Nevyžaduje cestování, nevyžaduje, abys se „napravil“ do vhodného vzhledu, nevyžaduje, abys se snažil být „normální“ v prostředí, které ti nevyhovuje.

Nejde jen o pohodlí. Je to o bezpečí. Lidé se znevýhodněním často mají zkušenosti s tím, že jim lidé nevěří, že jejich potřeby nejsou důležité, nebo že je „příliš nároční“. V online prostředí, kde můžeš být v klidu doma, v oblečení, které ti umožňuje dýchat, se můžeš otevřít dříve a hlouběji. Terapeutický vztah se nevytváří jen tím, že se vidíte na obrazovce - vytváří se tím, že se cítíš bezpečně. A to je možné i přes obrazovku.

Co znamená skutečná přístupnost? Nejenom „funguje na telefonu“

Přístupná online terapie není jen o tom, že platforma má tlačítko „zvětšit text“. To je jen začátek. Skutečná přístupnost znamená:

• Plná kompatibilita s čtečkami obrazovky pro osoby se zrakovým postižením - všechny tlačítka, texty, formuláře musí být správně označené
• Možnost používat hlasové řízení - ne každý může používat myš nebo klávesnici
• Subtitry a překlad do jazyka gest pro osoby se sluchovým postižením
• Možnost komunikovat prostřednictvím textu, pokud hovor způsobuje stres - někteří lidé s autismem nebo úzkostnými poruchami lépe komunikují psaním
• Stabilní, pomalé připojení - ne každý má rychlý internet, někteří používají mobilní data s omezením

Největší chyba? Předpokládat, že „všechno funguje“. Když terapeut neví, jak přizpůsobit videohovor pro klienta, který potřebuje větší kontrast barev nebo pomalejší tempování řeči, terapie se může stát zdrojem frustrace, ne pomoci. Přístupnost není technický detail - je to základní etický požadavek.

Které terapeutické přístupy fungují nejlépe online?

Není jedna metoda, která funguje pro všechny. Ale některé se v online prostředí ukázaly jako výjimečně účinné:

• Snoezelen terapie - i když se traduje jako fyzická aktivita, může být převedena online. Terapeut ti pošle seznam zvuků, pohybů, vůní, které můžeš použít doma. Můžeš poslouchat zvuky deště, sledovat pomalé světelné efekty na obrazovce, nebo dělat jednoduché pohyby s terapeutem přes video. Cílem není „vyléčit“, ale najít klid, zvýšit sebevědomí a zmírnit stres.
• Ergoterapie online - nejde jen o to, jak si upravit byt, ale jak si upravit svůj den. Terapeut ti pomůže navrhnout rutinu, která ti dává smysl. Jak se probudit, jak se obléknout, jak se připravit na jídlo - všechno to může být rozloženo na malé kroky, které se dají sledovat přes video nebo chat.
• Textová terapie - pro některé osoby je psaní bezpečnější než mluvení. Výzkumy ukazují, že v krizových situacích, například při truchlení nebo při náhlém zhoršení duševního stavu, textová komunikace umožňuje lidem lépe zpracovat emoce. Není to „méně hodnotná“ terapie - je to jiná cesta ke stejnému cíli.

Nejlepší přístup není ten, který je nejmodernější - je ten, který ti umožňuje být sám sebou. A to může znamenat, že necháš terapeuta mluvit pomaleji, že používáš jen hlas, nebo že vůbec nepoužíváš video.

Co musí terapeut vědět, aby nezklamal

Terapeut, který pracuje s lidmi se znevýhodněním, nemůže být jen „dobrý posluchač“. Musí být připravený na to, že:

• Klient může potřebovat více času na odpověď - ne každý může rychle formulovat myšlenky
• Ne všechny emoce se dají vyjádřit slovy - někdy je potřeba použít obrázky, zvuky nebo pohyby
• Technický problém může být pro klienta zdrojem paniky - proto je důležité mít plán B: telefon, SMS, e-mail
• Ne každý klient má někoho, kdo mu pomůže zapnout počítač - terapeut musí být ochoten přizpůsobit se, ne očekávat, že klient „bude schopen“

V Česku byl v roce 2024 spuštěn první vzdělávací kurz Síla prvních sezení, který terapeuty učí, jak začít online terapii s lidmi se znevýhodněním. Nejde jen o techniky - jde o přístup. Místo otázky „Proč to neumíš?“ se učíte ptát: „Co ti brání?“ A pak najít společnou cestu.

Co dělat, když online terapie nefunguje?

Není pravda, že online terapie funguje pro všechny. Někdy se stane, že:

• Platforma je příliž složitá
• Terapeut nechápe potřeby
• Chybí podpora z domova
• Je to příliš izolující

Když se to stane, neznamená to, že ty jsi „příliš náročný“. Znamená to, že tenhle způsob práce zatím nevyhovuje. Co můžeš udělat:

1. Požádej o změnu formátu - například z videohovoru na telefonní hovor
2. Požádej o pomoc s technikou - některé organizace poskytují pomoc s nastavením zařízení
3. Požádej o terapeuta s konkrétní zkušeností - ne každý terapeut je připravený
4. Přemýšlej o kombinaci - třeba jedno sezení měsíčně osobně, ostatní online

Nikdy nezapomeň: máš právo na terapii, která ti vyhovuje. Ne na tu, která je nejjednodušší pro terapeuta.

Kde najít kvalitní podporu?

V Česku existují organizace, které se specializují na inkluzivní online terapii:

• Hedepy - nabízí terapeutické služby s přizpůsobením pro různé typy postižení a má seznam terapeutů s potvrzenou kvalifikací
• Centrum pro zdravotně postižené Olomouc - poskytuje nejen terapii, ale i pomoc s technickým nastavením
• Online poradenství pro pozůstalé - projekt podporovaný TA ČR, který se zaměřuje na truchlení v online prostředí, ale má přístupné metody pro širokou skupinu

Nezapomeň: pokud ti terapeut řekne „tohle není možné“, nevěř mu. To znamená, že on neví, jak to udělat. Ne že to není možné.

Co se změní v budoucnu?

Více lidí se znevýhodněním používá online terapii. Více terapeutů se učí, jak ji dělat dobře. Více státních a neziskových organizací investuje do přístupných technologií. Ale klíčem je jedno: nebudeme mít skutečnou inkluzi, dokud nebudeme považovat přizpůsobení za normu, ne za výjimku.

Když se někdo zeptá: „Proč má ten klient speciální nastavení?“, odpověď by měla být: „Protože každý má právo na terapii, která mu skutečně pomůže.“