Poporodní deprese: Kdy a jak najít psychoterapii po porodu

Poporodní deprese není jen „nějaký smutek“ po porodu. Je to vážný duševní stav, který postihuje 10-15 % rodiček - tedy každou desátou až sedmou ženu. A na rozdíl od přechodného „poporodního blues“, které odeznívá za dva týdny, se tato deprese nevytrácí sama. Pokud ji nezvládneš, může trvat měsíce, až roky. A nejhorší? Mnoho žen si myslí, že to je jejich vina. Že by měly být šťastné. Že by měly „překonat“ to, co cítí. Ale není to tak. To, co cítíš, je reálné. A pomoci se dá.

Co je to poporodní deprese, a jak se liší od „blues“?

Poporodní blues je běžný. Až 80 % žen zažívá pláč, únavu, náhlé náladové výkyvy v prvních dnech po porodu. To je normální. Je to důsledek hormonálního šoku, únavy, změny životního stylu. Ale pokud se tyto příznaky nejen nezlepšují, ale zhoršují - a trvají déle než dvě týdny - je to už něco jiného.

Poporodní deprese je jiná. Cítíš se vyčerpaná, i když spíš než všechny. Nemáš chuť na dítě, i když ho miluješ. Myslíš si, že jsi špatná matka, protože neumíš být „dokonalá“. Můžeš mít kolotoč černých myšlenek: „Neměla jsem to dělat.“ „Dítě by bylo lépe bez mě.“ „Všichni mě vidí jako selhání.“

Někdy se k tomu přidává úzkost. Můžeš mít neustálý neklid, nespavost, nebo se strašit, že se s dítětem něco stane. Můžeš se cítit jako cizí - „to není já“. To je klíčový signál. Když se ti zdá, že jsi někdo jiný, než jsi kdysi byla - je čas zavolat.

Kdy je čas vyhledat psychoterapii?

Nechceš čekat, až se to „přejde“. A nechceš čekat, až se to „zhorší“. Kritický bod je jasný: pokud symptomy trvají déle než 14 dní, nebo se zhoršují - hledej pomoc. Ne čekat na třetí, čtvrtý nebo pátý týden. Každý měsíc odložené léčby zvyšuje riziko chronifikace o 15 %.

Nečekáš, až se ti dítě „zatraceně“ zlobí. Nečekáš, až ti partner řekne: „To už je dost.“ Nečekáš, až ti někdo z rodiny řekne: „Proč jsi taká citlivá?“

Nečekáš vůbec. Pokud:

• nejsi schopná dát dítěti jídlo, změnit pleny, nebo se jen vyspat
• máš myšlenky na sebepoškození nebo na to, že by dítě bylo lépe bez tebe
• se cítíš úplně odpojená - jako bys žila v mlze
• si myslíš, že jsi „špatná matka“, i když se snažíš

…pak je to okamžik, kdy máš právo říct: „Potřebuji pomoci.“ A nemáš za to, že jsi slabá. Máš za to, že jsi lidská.

Jak najít správného psychoterapeuta?

Není důležité, jestli je terapeut muž nebo žena. Je důležité, jestli rozumí poporodnímu období.

V Česku je přes 287 psychoterapeutů specializovaných na perinatální období - ale je jich příliš málo na 65 000 porodů ročně. Takže musíš být vytrvalá. Nech se nezaskočit, když ti někdo řekne: „Nemám zkušenosti s tím.“

Začni tady:

• Hedepy.cz - má přes 160 ověřených terapeutů, kteří se specializují na porodní období. Můžeš si domluvit první schůzku do 72 hodin.
• Adiktio.cz - spojuje nejen psychoterapeuty, ale i doulky a podpůrné skupiny.
• Úsměv mámy - komunita, kde ženy sdílejí příběhy. Někdy stačí vědět, že nejsi sama.

Při první schůzce se zeptej:

• „Máte zkušenosti s poporodní depresí?“
• „Jaký typ terapie používáte?“ (Cognitive behavioral therapy - CBT - je nejvíce ověřený pro tuto situaci.)
• „Můžete pracovat i online?“

Průměrná cena sezení je 800-1 500 Kč. Některé služby nabízejí první konzultaci zdarma - například kampaně Ministerstva zdravotnictví „Nebuďte na to sami“.

Neboj se, že ti bude „špatně“ na první schůzce. Mnoho žen říká, že se cítily jako „výrobek na regálu“. Ale pokud se ti terapeut nezdá - zkus jiného. Není to tvoje chyba. Je to jen otázka vhodnosti.

Co se stane na terapii?

Nebudeš muset „vyplňovat formuláře“ nebo „vyprávět o všem“. Terapie není přednáška. Je to prostor, kde můžeš říct všechno - i to, co se ti zdá „nehezké“.

První sezení je často jen o tom, abys řekla: „Tady jsem. A cítím se špatně.“ Terapeut ti pomůže:

• rozpoznat, že tyto myšlenky nejsou pravda - jen příznak nemoci
• vytvořit bezpečný prostor, kde můžeš být „špatná matka“ a přesto být milovaná
• učit se technikám dechu, relaxace, zvládání úzkosti
• pomoci ti říct okolí: „Potřebuji pomoc, ne kritiku.“

Markéta z Ostravy říká: „Už po pěti sezeních jsem se naučila dýchat. A pochopila, že nejsem špatná.“

Terapie není o tom, aby tě „napravila“. Je o tom, aby ti pomohla zase najít sebe.

Musím brát léky?

Nikdo tě nenutí. Ale léky nejsou zlo. Nejsou „slabost“. Jsou nástroj - stejně jako insulín pro cukrovku.

Psychiatr MUDr. Jan Novák říká: „Léky pomáhají srovnat hormony v mozku na běžnou hladinu.“ A když je hladina hormonů v pořádku, terapie funguje lépe. Mnoho žen zažívá zlepšení už po třech měsících kombinace terapie a léků. A 85 % žen je plně vyléčeno.

Některé léky, jako olanzapin nebo quetiapin, můžeš užívat i během kojení. Neznamená to, že dítě dostane „chemii“. Znamená to, že ty dostaneš šanci zpět k sobě.

Co může udělat partner?

Partner není „pomocník“. Je to spolužák v této cestě. A jeho role je klíčová.

Nejen, aby se staral o dítě - ale aby naslouchal. Bez soudění. Bez „ale“ a „ale to bys měla“.

On může:

• brát dítě, když se ti nechce spát
• říct: „Jsi důležitá, ne jen matka.“
• se ptát: „Co ti chybí?“ - a ne: „Co ti chybí?“
• vyrazit s tebou na první schůzku s terapeutem

Podle Terapie.cz je partnerova podpora jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu léčby. Nejen proto, že ti pomůže s péčí. Ale proto, že ti ukáže: „Ty jsi důležitá.“

Co se děje v Česku? Je tu nějaký pokrok?

Jo. Je tu pokrok.

V roce 2019 si 62 % těhotných žen myslelo, že poporodní deprese je jen „přechodný problém“. V roce 2023 už to je 85 %. Ministerstvo zdravotnictví spustilo kampani „Nebuďte na to sami“ - a nabízí bezplatnou první konzultaci pro ženy do šesti měsíců po porodu.

42 % terapeutických sezení už probíhá online - což znamená, že i ženy v malých městech, jako je Olomouc nebo Plzeň, mají přístup k pomoci.

Plánují se i standardizované screeningy v mateřských centrech - tak, aby každá žena dostala dotazník na deprese při první kontrole. To je velký krok.

Ale stále je tady problém: málo terapeutů. A stále je tady vina. A stále je tady strach. A stále se ženy ptají: „Je to opravdu ono? Nebo jsem jen unavená?“

Odpověď je jednoduchá: nevěř svému smutku. Věř svému pocitu, že to není normální. A pak hledej pomoc.

Co dělat dnes?

Nečekat. Neříkat si: „Zítra.“

Dnes:

1. Řekni někomu, komu důvěřuješ: „Cítím se špatně. Potřebuji pomoci.“
2. Přejdi na Hedepy.cz nebo Adiktio.cz a domluv si první schůzku. Ne na zítra. Dnes.
3. Připrav si otázky: „Máte zkušenosti s poporodní depresí?“ „Můžeme dělat online?“
4. Nezakládej se na tom, že ti někdo řekne: „To přejde.“
5. Pamatuj: nejsi slabá. Jsi nemocná. A nemoc se dá léčit.

Poporodní deprese není konec. Je začátek cesty zpět k sobě. A ta cesta začíná jedním krokem: říct si: „Potřebuji pomoc.“

A ty jsi začala.