When working with poruchy osobnosti, trvalé vzorce chování a prožívání, které výrazně ovlivňují mezilidské vztahy a sebeúctu. Also known as osobnostní poruchy, they are classified in DSM‑5 into deset typů, z nichž nejčastější jsou hraniční porucha osobnosti, nestabilita emocí, impulzivita a strach z opuštění a antisociální porucha osobnosti, která se projevuje nedostatkem empatie a porušováním sociálních norem. Efektivní léčba často vyžaduje psychoterapii, strukturální rozhovory a behaviorální techniky, přičemž mezi nejpoužívanější metody patří dialektická behaviorální terapie (DBT), speciálně navržená pro regulaci emocí u BPD a kognitivně‑behaviorální terapie (KBT), zaměřená na změnu maladaptivních myšlenek. Klíčové informace o poruchách osobnosti najdete v následujících článcích.
Diagnostika poruch osobnosti zahrnuje dlouhodobé pozorování, sebehodnocení a rozhovory s odborníkem. Jedním ze základních kritérií je stabilita vzorce napříč různými kontexty a minimální věk 18 let. V praxi se nejčastěji setkáváme s hraniční poruchou osobnosti (BPD), která představuje subjektivní pocit prázdnoty a sebedestruktivní chování. Další běžná forma je narcistická porucha osobnosti, kde dominují potřeba obdivu a nedostatek empatie. Tyto typy však nejsou izolované – často se vyskytují souběžně s úzkostnými nebo depresivními poruchami, což komplikuje výběr léčebného přístupu.
Poruchy osobnosti požadují dlouhodobý a strukturovaný terapeutický rámec. DBT kombinuje individuální sezení, skupinový trénink dovedností a telefonickou krizovou podporu – to umožňuje klientům okamžitě aplikovat techniky regulace emocí. KBT se soustředí na rozpoznání a přepisování negativních myšlenkových vzorců, což pomáhá snižovat impulzivní chování. Psychodynamická terapie přináší vhled do podvědomých konfliktů, které formují patologické vzorce. V posledních letech se prosazuje také schema‑terapie, která cílí na hluboce zakořeněné maladaptivní schémata a nabízí strukturované úkoly pro změnu.
Jeden z klíčových faktorů úspěchu je spolupráce mezi terapeutem a pacientem. Otevřená komunikace, transparentní cíle a pravidelná sebehodnocení zvyšují motivaci a zajišťují, že terapie zůstává relevantní. Důležitým doplňkem je podpora v okolí – rodina nebo blízcí mohou absolvovat speciální workshopy, které jim pomohou pochopit, jak reagovat na krizové momenty a jak zachovat hranice.
Bez ohledu na zvolený přístup je třeba mít na paměti, že poruchy osobnosti jsou dlouhodobé podmínky. To znamená, že terapie není jednorázová intervence, ale proces, který trvá měsíců až let. Pravidelná revize cílů, adaptace technik a monitorování pokroku jsou nezbytné, aby se předešlo relapsu. Přestože výzvy jsou značné, statistik ukazují, že kombinace DBT a KBT dokáže u 60 % pacientů snížit frekvenci sebedestruktivních činů a zlepšit kvalitu vztahů.
V našem výběru článků najdete praktické návody, konkrétní příklady terapie pro různé typy poruch osobnosti a tipy, jak si vybrat vhodného terapeuta. Ponořte se do detailů, porovnejte přístupy a najděte strategii, která vám nebo vašim blízkým pomůže zvládnout každodenní výzvy spojené s poruchami osobnosti.
Podrobný průvodce, jak poruchy osobnosti zvyšují riziko sebevraždy a jak vytvořit efektivní krizové plány, včetně statistik a praktických tipů.